Zadar

Malebné starobylé středomořské město a hospodářské, administrativní, dopravní, turistické a kulturní centrum regionu. Původní část města leží na nízkém poloostrově u přírodního přístaviště. Přístav je otevřen pro mezinárodní dopravu a má stálý hraniční přechod a dvě důležitá trajektová spojení s Itálií, Rijeka - Rab - Zadar - Split, Hvar - Korčula - Sobra - Dubrovnik - Bari a Zadar - Brbinj - Ancona. Železniční trať spojuje Zadar se Splitem a Záhřebem přes Knin. Letiště leží u městečka Donji Zemunik. Zadar má několik vědeckých a kulturních institucí, zahrnujících Uměleckou fakultu Institutu chorvatské akademie vědy a výzkumu, historický archiv a několik muzeí.

V 9. století př.n.l. byl Zadar znám jako liburnská osada. Poté se stal římskou kolonií a městským distriktem zvaným Jadera. Po pádu římského impéria se stal hlavním městem byzantské Dalmácie. V 9. století byl obsazen Chorvaty a r. 1105 přešel pod chorvatsko-maďarskou nadvládu. Mezi lety 1409 až 1797 byl pod nadvládou Benátek, následně Rakouska až do r. 1920, kromě let 1805-1813, kdy jej okupovala Francie. Po 1. světové válce připadl Itálii a v r. 1944 se stal součástí Chorvatska a bývalé Jugoslávie. Během 2. světové války byl často bombardován a byl jedním z nejpoškozenějších měst v Chorvatsku. R. 1960 znamenal celkový dlouhodobý rozvoj, zahrnující rozvoj cestovního ruchu. Zadar je nejoblíbenějším turistickým centrem v severní Dalmácii. Četné sakrální a světské památky zahrnují zachovalý římský i středověký vzhled města, římské náměstí z 1. století, kostel (rotundu) sv. Donat z 9. století, kostel sv. Marija z r. 1091 rekonstruovaný v 16. století, katedrálu sv. Stošija z 12. a 13. století, řadu dalších kostelů, části obranného opevnění podél městského přístavu, městskou bránu zvanou Porta Terra Ferma (hlavní brána) z r. 1543, věž Bablja kula se zbytky středověké obranné zdi, Veliki Arsenal z r. 1752, palác Benátského guvernéra z r. 1607, městskou budovu s arkádami z r. 1562 a mnoho dalších pamětihodností. Muzejní sbírky jsou vyobrazeny v archeologických, národních, přírodně historických, etnografických a námořních muzeích.

Kvůli velkému počtu osobních, turistických a rybářských lodí je obtížné najít prostor k přivázání lodě. Obvykle nalezneme místo u mostu. Po předchozí dohodě s vlastníkem je možné přistát u jiné lodě. Místa k nakládce a vykládce můžeme využít také u přístavního mola na jihozápadní straně starého města, kde hloubka mořského dna dosahuje 4m, avšak přístavní molo je vystaveno všem větrům kromě severovýchodního. Zakotvit můžeme v zátoce východně od přístaviště Vitrenjak.